25. ledna jsme se v sestavě Milan, Kuba a Lukáš R. zúčastnili dobře známého závodu Marcialonga na 70km. Dva dny před startem v údolí Val di Fiemme panovaly typické podmínky pro tento závod - krajina připomínajicí jaro s naveženým technickým sněhem, který se jako had táhne celým údolím. Stopy vymrzlé, rychlé, ideální pro soupaž. Předpověď však naznačovala, že tomu v den startu bude jinak.
Do rána jsme nevěděli, zda bude pršet, či hustě chumelit. Nakonec zvítězila zimní podmínka, a tak jsme ráno startovali za hustého sněžení do zasypaných tratí, kde stopa takřka neexistovala. Jakékoliv předjetí nebo vystoupení z jediné umydlené "stopy" stálo mnoho sil.
Se závodem se nejlépe popral Milan s časem 4:10:16 na 446. místě, který si soupaží vychutnal i závěrečnou Cascatu.
Druhý Kuba s časem 04:21:17 na 586. místě a třetí Lukáš za 05:40:42 na 1607. místě.
Kdo si chtěl závěrečnou Cascatu (1,6 km / 148m převýšení) ulehčit, mohl dole využít stánku Toko a nechat si nanést stoupací mázu. Servis připomínal Pit stop ve formuli jedna - první servisman sundá lyže, druhý okamžitě nanáší klistr, třetí vás občerství iontovým nápojem, nazuje zpět vaše ski a vrátí do závodu. To celé záležitost 20-30 vteřin.
Z těch o něco lepších byl po drtivém finiši nejlepší Kasper Stadaas, který naštěstí nezpanikařil, ani když byl málem sestřelen věncem pro vítěze. Čas 03:30:03 patří v rámci tohoto závodu k těm pomalejším. Ale i tak vzhledem k podmínkám klobouk dolů. Elita v lepším případě využívala pouze stop po skůtru. V ženách si svě vítězství už nástupem v posledním stoupání pojistila Emilie Fleten s časem 03:41:35. Více ve výsledcích na: https://marcialonga.it/marcialonga_ski/EN_results.php
I přes husté sněžení jsme si závod užili, podmínky měl nakonec každý stejné a bylo na každém, jak se s tím popere. Spousta účastníků si určitě sáhla na dno. Atmosféra podél trati a zejména v průjezdech vesnicemi byla skvělá. Díky řehtačkám a obřím zvoncům jsme málem přišli o sluch. Zkrátka kolosální radost! Jediné mínus bylo snad četné skejtění závodníků. Chvílemi se zdálo, že jedeme závod volnou technikou. Každý ale podle svého svědomí.
